Iluze dokonalosti

Za poslední dva roky se můj život otočil o 360°.. a někdy je dost těžký usazovat se v tom novém.

Ta holka, co chtěla všechno stihnout, být pro všechny dokonalá, se rozsypala na kousky.

A teď z těch kousků pomalu rostu Já. Ve své pravdivé citlivosti, křehkosti.. Někdy to jde blbě a nejradši bych se na všechna svoje přání vykašlala a zůstala v tom svém – známém, bezpečném… Ale..

Pak se zas zvednu a vím, že to už ne..

Jsem moc vděčná za ty, kteří mě dokázali rozbít.. protože bez nich bych nezjistila, že jde žít jinak a líp..

A děkuju těm, co mě inspirují v tom, že sny jsou od toho, aby se plnily.. Stačí uvěřit❤

Mohlo by se vám také líbit...