Taky jste byli učeni, že je normální a správné, pracovat 8hod. denně? Proto, že to tak prostě musí být? Abychom se uživili… Abychom mohli jet na dovolenou..
Bez práce přeci nejsou koláče..
Jako malá jsem ráda tvořila rukama – malovala, modelovala, šila…
Nic z toho ale nebylo to, co by mě uživilo.
Období střední školy a mojí první práce bylo vyčerpávající, byla jsem někde, kde mi vůbec nebylo dobře. Jenže jsem pořád hledala chybu v sobě. Tohle je přece ten normální život… takhle to mají dospělí… uf!
Zachránil mě až můj synek:).. Rozhodl se, že mě sem přijde ukázat, kdo jsem …
Človíček, který ví, že se nenechá nacpat do školky… ani do školy… že je svůj – stůj, co stůj…
Najednou jsem se díky němu začala poznávat s lidmi, kteří žijí úplně jinak než jsem znala já… Tihle lidé mi začali otevírat úplně nové obzory. Poprvé jsem se třeba setkala s tím, co znamená mít své hranice:).
Děsila mě představa, že bych se po pár letech mateřské měla vrátit do práce. Tak jsem hledala cesty, co dělat, abych mohla pracovat doma… Vyhrálo šití a moje původní práce na 8hod. se posunula na lepší level. Už jsem mohla pracovat z domů, už jsem si mohla plánovat čas, jak potřebuju..
Pár let jedu v tomhle kolotoči. Motivuje mě, že moje výrobky dělají radost… Motivuje mě mít vlastní značku..
Moje cykličnost a čím dál větší touha nebýt pořád doma, mě teď posouvá zase o kus dál. Dostávám do cesty další výzvy v tom, jak tohle ještě vylepšit. Jak třeba pracovat od moře. Jak to udělat, aby se dovolená nerovnala nulovému příjmu.. Jak si tvořit větší svobodu v pohybu i příjmech.
Tohle je realita mnoha žen, které mně ukazují cestu a já jsem moc vděčná, že se od nich mohu učit a inspirovat.
Víš o mojí FB skupince? Tudy se k ní dostaneš..
