Tělo jako zdroj prožitku

Jak často pečujete o sebe a své tělo?

A nejde jen o vnější péči..

Jde i o to, naslouchat hlasu uvnitř nás a neznásilňovat sami sebe tím, že budeme dělat něco, s čím nejsme v souladu..

Musím říct, že já jsem své tělo zatracovala hodně dlouho. Ani jako už dospělá jsem se neuměla podívat sama na sebe do zrcadla. Připadala jsem si ošklivá, zbytečná, divná.

Pak se mi začaly zdát sny.. V jednom z nich jsem byla zastřelená. Byla jsem pořád součástí prostoru, ale neměla jsem už tělo. Probudila jsem se a byla jsem šťastná, že hýbu nohama, rukama… že můžu vstát a žít. V dalším snu jsem oslepla. Najednou všude kolem mě bylo černo. Všechny barvy zmizely. Hádejte, jak jsem se druhý den začala dívat na svět?

Prostě jsem si najednou uvědomila, že není samozřejmé vidět svět… cítit vůni..

Není samozřejmé cítit lidské objetí nebo dotek.

,,Mám tak ráda objevování hmoty a duchovna.. Obojí k nám patří, nejde to oddělovat.

Žít duchovně a odmítat hmotu je podobný jako žít hmotu bez duchovna.. U obou extrémů po čase zjistíme, že nám něco chybí..

Tělo není stroj, který lze jen mechanicky opravovat. Tělo je víc než hmota.

🌸Je to spojení hmoty a ducha..

🌸Je to ten nejvěrnější navigátor pro náš život

🌸Je to naše spojení s životem na zemi

🌸Umožňuje nám cítit, ochutnávat, slyšet

Možná bychom už mohli našim tělům víc děkovat a důvěřovat, ne jim nadávat.“

Mohlo by se vám také líbit...