Tělo jako zdroj prožitku

Jak často pečujete o sebe a své tělo? Jak často mu vyjadřujete vděčnost?

A nejde jen o vnější péči..

Jde i o to, naslouchat hlasu uvnitř nás a neznásilňovat sami sebe tím, že budeme dělat něco, s čím nejsme v souladu..

Musím říct, že já jsem své tělo zatracovala hodně dlouho. Ani jako už dospělá jsem se neuměla podívat sama na sebe do zrcadla. Připadala jsem si ošklivá, zbytečná, divná.

Pak se mi začaly zdát sny.. V jednom z nich jsem byla zastřelená. Byla jsem pořád součástí prostoru, ale neměla jsem už tělo. A byl to hustý zážitek. Probudila jsem se a byla jsem šťastná, že hýbu nohama, rukama… že můžu vstát a žít. V dalším snu jsem oslepla. Najednou všude kolem mě bylo černo. Všechny barvy zmizely. Hádejte, jak jsem se druhý den začala dívat na svět?

Prostě jsem si najednou uvědomila, že není samozřejmé vidět svět… cítit vůni..

Není samozřejmé cítit lidské objetí nebo dotek.

To všechno můžeme díky tomu, že máme tělo.

A já tomu mému děkuji, že můžu…..cítit, tvořit, žít… 🙏

Mohlo by se vám také líbit...